Odstraňování podrostů a převisů
Růst vegetace a její přesah na sousední pozemek často vyústí ke sporům mezi sousedy. Tato situace je však regulována zákonem č. 89/2012 sb. občanský zákoník, , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) v ustanoveních § 1016 a § 1017. Nicméně je klíčové, aby bylo prokázáno, že vegetace skutečně způsobuje škodu nebo jiné problémy.
Preventivní opatření jsou důležitá, a proto by měl vlastník dotčeného pozemku upozornit svého souseda na možné problémy. Současně by měl vlastník poskytnout dostatečný čas na odstranění závadného stavu, zejména s ohledem na vegetační období.
Pokud jde o plody na převisech, patří vlastníkovi stromu, dokud nespadnou na sousedův pozemek. Poté se stávají majetkem vlastníka pozemku. Nicméně je zakázáno trhat plody z cizího stromu, i když visí na převisech. Pokud neexistuje jiná dostupná možnost a vlastník stromu požádá o povolení očesat si plody ze stromu souseda, musí mu být tato činnost umožněna.
Dotčený soused má také možnost odstranit kořeny nebo větve stromu, které přesahují na jeho pozemek v případě, že mu působí-li škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu Tato činnost by měla být provedena šetrným způsobem a v příhodném období. Tato opatření mohou být přijata zejména v případě, že vlastník pozemku s problematickou vegetací zůstává nečinný navzdory opakovaným výzvám k řešení situace.
Vstup na sousední pozemek
Existují situace, kdy je nezbytné vstoupit na sousední pozemek za účelem provedení nezbytných oprav, úprav, sklizně nebo úprav vegetace, atd. Tyto situace upravují ustanovení § 1021 a § 1022 OZ. Ke vstupu na cizí pozemek je nutné získat souhlas vlastníka, i když může být pouze ústní a neformální.
Vlastník pozemku, na který soused zamýšlí vstoupit a provést dané činnosti, musí umožnit vstup v nezbytné míře a rozsahu. V případě způsobení škody má však vlastník právo na náhradu škody.
Pokud jde o stavění, bourání, rekonstrukci nebo opravu stavby, platí ustanovení § 1022 OZ. Podmínkou je, že provedení uvedených prací nelze dosáhnout jinak než prostřednictvím užití sousedova pozemku. Ten, kdo požaduje provedení nezbytných prací, má právo na to, aby mu soused umožnil vstup, ovšem za přiměřenou náhradu. V případě sporů mají sousedé možnost obrátit se na stavební úřad či na soud.
Právo nezbytné cesty
Právní úprava této problematiky je uvedena § 1029 až 1036 OZ. Vlastník nemovité věci, ve které nelze řádně hospodařit nebo ji jinak řádně užívat z důvodu, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek, přičemž mu náleží úplata a případně i odčinění újmy. Je také nutné se podílet na nákladech na údržbu cesty.
Při uzavírání smlouvy o smluvním zajištění nezbytné cesty je třeba brát v úvahu účel, pro který má být cesta využívána. Je důležité zohlednit například to, zda cesta nebude sloužit pouze k průchodu, ale také k průjezdu.
Soud může povolit nezbytnou cestu v rozsahu odpovídajícím potřebě vlastníka nemovité věci, aby ji řádně užíval s co nejmenšími náklady, přičemž to lze udělit i ve formě služebnosti. Přitom je třeba zajistit, aby soused nebyl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty zbytečně obtěžován a jeho pozemek byl minimálně ovlivněn. Zvážení je nutné především v případě, kdy je žadatelovi umožněno zřídit novou cestu.
Přesah stavby na sousední pozemek
Pro nové stavby postavené po 1.1.2014 platí pravidlo, že stavba zřízená na cizím pozemku náleží vlastníkovi tohoto pozemku.
Pro majetkoprávní vypořádání mezi vlastníkem stavby a pozemku je důležité definování, zda stavebník stavěl v dobré víře či nikoliv. Podle toho může soud uložit vlastníkovi pozemku, aby stavebníkovi nahradil účelně vynaložené náklady nebo rozhodnout o odstranění stavby a uvedení pozemku do původního stavu. Dále je v kompetenci soudu na návrh některé ze stran přikázat za náhradu pozemek do vlastnictví stavebníka.
Pokud stavebník jednal v dobré víře a stavba přesahuje na cizí pozemek pouze malou částí, jedná se o tzv. přestavek a část pozemku dotčeného přesahem stavby se stává vlastnictvím stavebníka.
Stavebník má právo stavět pouze na pozemcích, k nimž má oprávnění, a tyto pozemky jsou specifikovány ve stavebním povolení, takže je u nových staveb možnost se obrátit na svatební úřad.
V případě, že je stavba realizována na pozemku, který není předmětem stavebního povolení, stavební úřad může místo udělení povolení k užívání (kolaudace) zahájit řízení o odstranění stavby. Sousedé rovněž mohou uzavřít dohodu a sjednat finanční kompenzaci.
Tento postup však není možný u starších staveb postavených do 31.12.2013 a vlastník pozemku, na němž sousedova stavba zasahuje, musí tuto situaci tolerovat.
Článek byl vydán v rámci projektu "Informační aktivity k posílení občanských kompetencí seniorů v oblasti ochrany jejich práv", který je financován z programu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s názvem: Podpora veřejně účelných aktivit seniorských a proseniorských organizací s celostátní působností.