Při podpisu kupní smlouvy je nutné věnovat celému jejímu obsahu náležitou pozornost, obzvlášť pokud se jedná o hodnotnější zboží. Uzavření kupní smlouvy nám pomůže předejít případným sporům při prodeji. Doporučujeme si vše důkladně přečíst, nepodepisovat smlouvu ve stresu či pod tlakem a pokud některým pasážím nerozumíte, nebát si říct o vysvětlení.

Rozpočet

Obecně je rozpočet seznam veškerých plánovaných příjmů a výdajů. Svůj rozpočet sestavují všechny rozumně se chovající subjekty v ekonomice, tedy i domácnosti (rodinný rozpočet) či jednotliví lidé (osobní rozpočet). Je vždy sestavován na určité časové období. Větší subjekty sestavují rozpočet na celý rok, jednotlivci a domácnosti zpravidla na jeden měsíc. Rozpočet představuje dokument, který zachycuje příjmy a výdaje a je velmi důležitým nástrojem pro předcházení stavu, kdy výdaje převýší příjmy a dojde k zadlužení. Je to plán finančního hospodaření domácnosti. Jeho vytvoření vede k získání kontroly nad finanční situací rodiny a ke snížení rizika jejích zbytečných výdajů a případného zadlužování. Lze tím najít zdroje pro rezervy a úspory v rodinném rozpočtu a připravit se tak na nečekané výdaje.

Princip tvorby rozpočtu představuje sumarizaci všech příjmů a výdajů rodiny uspořádaných podle určitých kategorií, jejich vzájemné porovnání, zajištění rovnováhy mezi příjmy a výdaji a také pozdější přizpůsobování rodinného rozpočtu aktuálním životním skutečnostem. Sestave-
ní rodinného rozpočtu je tedy podobné tvorbě rozpočtu firem, které také sumarizují své náklady i výdaje a vzájemně je porovnávají ve snaze o tvorbu co možná největšího zisku. Aby však byl rozpočet efektivní, je po jeho vytvoření třeba důsledně dodržovat jím nastavená pravidla.

Samotné rozpočtové plánování a hospodaření může mít tři výsledky: a) rozpočet je v rovnováze (vyrovnaný) nebo b) je přebytkový či c) deficitní (schodkový). Vyrovnaný rozpočet znamená, že příjmy a výdaje jsou stejně vysoké. Přebytkový rozpočet znamená, že příjmy jsou vyšší než výdaje. Deficitní rozpočet znamená, že výdaje jsou vyšší než příjmy.

Ideální stav je mít vyrovnaný rozpočet, který počítá s vytvářením rezerv, tedy mít v každém okamžiku dostatek peněžních prostředků. Rovněž velmi žádoucí je dosažení přebytkového rozpočtu, ale jen v tom případě, kdy přebytek vznikl pouze dobrým plánováním a ne na úkor nějaké životně důležité potřeby, popř. porušováním zákona, např. krádeží, podvody apod.

V Praze dne 4.11.2020

Účel rozpočtu

Abychom mohli v životě dobře fungovat, potřebujeme k tomu peníze. A protože peněz máme většinou omezené množství je potřeba s nimi umět zacházet a hospodařit. V rámci prostředků, které jsme nuceni pravidelně vynakládat jsou nejzásadnější věci jako bydlení, jídlo, ošacení a pro leckoho i nutnost dopravy.  Abychom věděli, zdali budeme schopni všechny tyto náklady pokrýt a případně nám ještě něco zbyde je nezbytně nutno dopředu plánovat.

Nejlepší a nejsnazší metodou je osvědčené rozdělení peněz, které máme k dispozici (tedy většinou měsíčního příjmu, důchodu) na hromádky. Hromádky, které vždy musíme mít jsou ty, které nám zajistí uhrazení základní životních potřeb (bydlení, jídlo, ošacení), pokud nám po rozdělení na tyto nezbytné hromádky ještě nějaké peníze zbývají, může být další hromádkou kapesné, které pak můžeme použít pro věci, které nám nebo jiným učiní radost. Jinak je lepší mít kapesné z toho, co se ušetřilo prozíravým hospodařením, jako např. jít pěšky, nakoupit v akci, získat levnější potraviny apod. Další možností, jak snížit výdaje je vhodné více vařit namísto stravování se v restauraci apod.

Pro získání návyků hospodaření se změněnou částkou v době, kdy po odchodu z pracovního procesu dochází zpravidla k poklesu příjmů a snížení úrovně, která byla dosažena v období aktivního života, je dobré se naučit schraňovat útržky složenek a paragonů z nákupů a tak např. po třech měsících získat o výdajích hrubý přehled anebo tento sběr nahradit denním zapisováním výdajů. Čím déle tento sběr dokladů nebo záznamy budou trvat, tím přesnější bude odhad a možnost, jak korigovat výdaje. Je také velmi užitečná zásada oddělit výjimečný příjem a dát ho stranou, stejně tak i případné navýšení příjmů, a takto si vytvořit rezervu např. pro neočekávaný výdaj nebo citelné zvýšení cen.

Praxe domácího hospodaření vytvořila tzv. „zlaté pravidlo 70-20-10“, které je jakousi obranou proti fatálnímu úbytku financí. Zde uvádíme modelový příklad.

„70“ -  představuje 70 % čisté mzdy (příjmu), určených na nutné výdaje, např. nájem, hypotéku, na platby za energie, jídlo, ošacení, benzín a všechny další nutné pravidelné platby, které se musí každý měsíc zaplatit;

„20“ - představuje 20 % čisté mzdy (příjmu), určených na úspory. Je prozíravé z nich polovinu (10%) určit na dlouhodobé použití (např. spoření na důchod, na uvažovanou budoucí investici apod.). Zbylou polovinu (10%) určit na krátkodobé použití, např. na vytvoření rezervy ve výši 3 až 6 měsíčních příjmů na zvládání mimořádných situací;

„10“ – představuje 10 % čisté mzdy (příjmu), která představují v podstatě osobní příjem, určený na libovolnou útratu.

V Praze dne 10.11.2020

Zásady tvorby rozpočtu

Mezi vytvářením osobního rozpočtu a rozpočtu domácnosti neexistuje zásadní rozdíl.  A je naprosto jedno, zda se jedná o rozpočet pro mladou domácnost nebo domácnost seniora. Prin-
cip tvorby rozpočtu spočívá ve shrnutí všech příjmů a výdajů, rozdělených podle kategorií. V podstatě se jedná o soupis všech plánovaných příjmů a výdajů, určení, zda příjmy pokryjí výdaje, podle potřeby přehodnocování a přizpůsobení výdajů a v neposlední řadě také aktualizace rozpočtu. Tvorba rozpočtu spočívá na pěti zásadách:

1) sestavení soupisu všech měsíčních čistých příjmů – slouží ke zjištění příjmové stránky rozpočtu, která limituje množství výdajů vyrovnaného rozpočtu, pokud jsou některé příjmy získány za delší časové období, je nutné je přepočítat na příjmy za měsíc;

2) shrnutí všech měsíčních výdajů - je zapotřebí shrnout vše, na co jsou peníze vynakládány, pokud se některé výdaje vyskytují méně často, je nutné je přepočítat na výdaje za měsíc;

3) určení, zda příjmy pokrývají stávající výdaje - když je spočten rozdíl mezi příjmy a výdaji, zjistí se, zda jsou peníze akumulovány pro budoucí potřeby nebo jsou vytvářeny dluhy. Základním pravidlem rozpočtu je skutečnost, že peníze, které přicházejí, se musejí rovnat penězům, které jsou utraceny. Pokud je tedy zjištěno, že jsou výdaje větší než příjmy, je třeba některé položky seškrtat, některé výdaje zmenšit a minimalizovat, popřípadě nějakým způsobem dosáhnout zvýšení příjmů, aby byl dosažen vyrovnaný rozpočet;

4) přehodnocení a přizpůsobení výdajů - s tím souvisí celá řada otázek, jako např. mám platit havarijní pojištění, když mé auto už nemá velkou zůstatkovou hodnotu, mám platit předplatné dvou titulů novin či jiných médií, mám držet auto, které má tak velkou spotřebu, nekupuji často věci bez promyšlení souvislostí, spíše na základě okamžitého impulsu než skutečné potřeby, nemám skončit se stravováním v restauracích, které položky co nejvíce zatěžují můj rozpočet a další;
 
5) aktualizace rozpočtu – stávající  rozpočet  by  měl  být čas od času přehodnocen v závislosti
 na  individuálních podmínkách, ale obecně lze doporučit přehodnocení rozpočtu vždy po uplynutí šesti měsíců.

V Praze dne 24.11.2020

Tvorba rozpočtu

V první fázi dochází k evidování všech příjmů rodiny. Tyto příjmy je nutné uvažovat jako čisté, tedy až po zdanění. Mezi příjmy se řadí zjm. mzdy, výdělky z brigád či přivýdělky z podnikání, příjmy ze spoření (úroky), důchod (starobní, invalidní, sirotčí, vdovský, vojenský), dávky, výpomoc od rodičů a přátel, výživné, výnos z pronájmu (nemovitostí apod.) a dividendy.

Ve druhé fázi dochází k evidování všech výdajů rodiny. Lze je rozdělit na výdaje a) nutné, zjm. nájemné,  splátky, platby na spoření (např. stavební) a připojištění (důchodové, penzijní či životní), poplatek za rozhlas a televizi (i kabelovou), platby za energie, výdaje na dopravu nebo provoz automobilu (včetně jeho pojištění), potraviny, drogerie, kosmetika, kadeřnictví, léky a další nezbytnosti a b) zbytné, což jsou zjm. kouření, jídla v restauracích a v podnicích rychlého občerstvení, oslavy svátků (Vánoce, jmeniny, narozeniny), koníčky, dovolená, vybavení domácnosti a další.

Ve třetí fázi sestavování rodinného rozpočtu dochází k porovnání součtu veškerých příjmů se sumářem všech výdajů. Tyto dvě hodnoty by se sobě měly rovnat. V případě, že jsou vydání větší než příjmy, je třeba snížit výdaje nebo navýšit příjmy, popřípadě provést obojí. V opačném případě, kdy jsou příjmy vyšší než výdaje, je vhodné zvýšit částku určenou na spoření k tvorbě finanční rezervy.

Ve čtvrté fázi je, i přes to, že jsou třeba příjmy domácnosti vyšší než její výdaje, vhodné provést přehodnocení a přizpůsobení výdajů a případně provést  jejich úpravy. Zvažuje se totiž, zda je třeba mít zbytné (ale i nutné) výdaje ve stávající výši, tedy zda by je nešlo snížit.
V páté fázi by tvorba rozpočtu měla končit. Aby rozpočet odpovídal skutečnosti, je třeba provádět jeho aktualizaci a zahrnovat do něj aktuální potřeby či vydání domácnosti. Kontrolu rozpočtu se doporučuje provádět jednou za zvolenou periodu (např. měsíc, půl roku či rok.).

Jednou za rok se také doporučuje prohlédnout smlouvy uzavřené domácností (např. na pojištění, faktury za energie, mobilní služby atd.) a porovnat, jestli členové domácnosti opravdu využívají všechno, za co platí, nebo, jestli není dobré změnit objem či jiné podmínky těchto nakupovaných služeb. Třeba proto, že od uzavření pojištění domácnosti proběhly změny v zakoupené výbavě, neomezený mobilní tarif není plně využitý nebo dodávky elektřiny u zvoleného dodavatele přestaly patřit k těm levnějším.

V Praze dne 1.12.2020

Úloha a význam rozpočtu

Uvažování o osobním nebo rodinném rozpočtu je důležitou součástí principů osobních financí. Osobní a nebo rodinný rozpočet je jedním z nástrojů, který napomáhá jednotlivci nebo rodině zvládnout požadavky na život v ekonomické realitě. Vyjasněný rozpočet napomáhá získat kontrolu nad svou finanční situací, předejít nahromadění dluhů, osobnímu bankrotu a podobným nepříjemnostem.

Rozpočet může poskytnout rámec pro snížení dluhů, ukázat na nutnost zregulovat výdaje s ohledem na aktuální finanční situaci a finanční plán. Kdo zvážil svůj rozpočet, získává představu, jak jsou limitovány výdaje na různé spotřebovávané položky a jak předcházet situacím, kdy je člověk donucen spoléhat se na nákladné půjčky.

Rozpočet také pomáhá získat zdroje pro pravidelné spoření, zvládnout nečekané výdaje a vytvořit podmínky pro naplnění budoucích cílů, jako je exotická dovolená nebo nové bydlení. Kdokoli má zvážený svůj rozpočet, ví, co může se svými penězi dělat, má vyjasněno, na co peníze vynakládá, má vytvořeny návyky, napomáhající udržení vyrovnaných příjmů a výdajů, udržuje své výdaje pod kontrolou a vyjasňuje budoucí výdaje a v neposlední řadě utrácí v rámci svých finančních možností, ovlivněných minulostí, současností i budoucností.

V Praze dne 7.12.2020